Osamela spatna milenka

Když milenka v noci zůstane sama
ach bolí to, bolí
a co teprv z rána?

Tak citlivá a přitom trochu zlá,
tak špatně dokonalá
v duši jako dítě vystrašená
a přitom prý mírně namyšlená

Co by vlastně chtěla?
Může mít hodně, nebere nic
a pak je smutná
občas pláče a plní popelník

Chudáci co zkoušeli ji změnit
či nahlédnout jí do duše
ona za to daruje jim
tak dva tři dny rozkoše

A pak se jí těžko hledá
a když ji najdeš
je tak chladná, je tak bledá
že raději utečeš

Říkáš ta nic necítí
snad srdce má z ledu

A přitom tahle mladá slečna
padá, padá ke dnu

Kdo ukáže jí cestu správnou
sama to nezvládne nikdy, ach, nikdy

ten má právo jejímu srdci navždy vládnout

už ztichni, tak prosím ztichni.