rozervaná..

Ubohá dívka roztrhána vlky
a její duše toulá se mezi stromy,
to nebyli vlci, co tělo rezervali,
to jsi byl ty, můj příteli.

S mlhavým ránem poznávám tu dívku,
stejné vlasy, oči i úsměv má,
poznávám a přísahám, věru,
že vypadá právě jako já.

Tam, na zemi v mechu leží mé srdce
a obrvoské slzy padají z nebe.
Když ještě tlouklo, tak rychle, tak prudce
tlouklo, můj příteli, pro Tebe.