Taje na jazyku

Jednou tě pozvu do cukrárny
Dáme si citronovo-mátovou zmrzlinu
Možná,že se tam potkáme
Náhodou
A já budu u nejzapadlejšího stolku
Vypadat povědomě
Podíváš se mým směrem a ucítíš nevysvětlitelnou
Spřízněnost
Kterou ti nikdy neodpustím
Objednáš si tu zvláštní kombinaci
Chladivé zmrzliny

Sedneš si naproti mně a oba se
Usmějeme
Ještě se neznáme
A tak rozpačitě hledáme očima
Toho druhého
Je poledne
A teplá uklidňující vůně
Věnečků a čokolády
Nám ze rtů dělá dva
Růžové polštáře

Máš na sobě šaty z hedvábí
Žlutou sukni
Snad zářivou jak slunce venku
Nad cukrárnou
A oči na sto způsobů krásné
Každým zvlášť mi nedáváš na vybranou
A zmrzlina mi taje
Mezitím

Mám ji rád trochu roztátou
Přemýšlím
a ty se samozřejmostí
Plynoucího času
Odcházíš
Do toho až drze čistého dne
S pocitem,žes něco zapomněla
Ale je ti dobře

Třeba se jednou potkají a dají
Do řeči
Nemyslíš?
Snad v jiném životě
Jako dva lidé vytrženi z moře věků
Snad v jiném století
Až mraky budou tak nízko
Nad zemí
Že její sukně bude od nich
Zdobená
Vidíš je,přivři víčka a v prchlivém
Okamžiku
ona vejde do dveří
A
Konečně si přisedne.
Chce jí políbit.