Myslím na Tě

Tvé oči, jak drahokamy
sledují mne, vidím se v nich.
Ráno se probudím, jsou zase samy,
jen v myšlenkách slyším Tvůj smích.

Je devatenáctý duben,
za hodinku půlnoc,
srdce tluče mi jako buben,
nemůžu si pomoct.

V posteli ležím,
myslíc na Tebe,
jakoby běžím
skrz celé nebe.

S čelovkou na hlavě
píšu Ti básničku,
chtěl bych ji odevzdat…
A taky kytičku.
Snad by Tě potěšila.
Pusinku na líčku
chtěl bych já dostat.
Ráno se probudím,
kilogram na víčku,
řeknu si, kde to jsem?
Nemůžu dospat?
Ke stolečku přistavím si židličku,
posnídám rohlíček,
namočený ve mlíčku.

Už je to ÍČKU
asi trochu blbý.
Měl bych se na chviličku
zamyslet jen trošičku
nad sebou i nad Tebou,
mojí láskou jedinou.

Sladce spi a dobrou noc,
miluji Tě moc moc moc.