když jsem tě uviděla poprvé

Poprvé když jsem tě spatřila,
ale nevim jak jsem tušila.
Že bychom se k sobě hodili,
ale jen naše oči na sebe hleděli.
Doufala jsem,že přídeš,
ale tys jen mlčky na mě hleděl
a ani nepřišel.
Pote spolu jsme chvilku strávili,
a vzájemnou touhu cítili.
Bylo to příjemné,
ale věděli jsme že jen dočasné.
Psali jsme si dále,
ale věděli že je to jiné.
Po dlouhé době opět viděli jsme se,
a naše oči opět spatřili se.
V tu chvíli jsem začala doufat,
že se nemůžem jen takhle od sebe odpoutat.
Ta stydlivost v tobě mě přitahuje víc a víc,
a myslím si,že jsi ten koho hledala jsem už dýl.
Ten kdo by mě dokázal rozesmát,
když smutno by mi bylo jinak.
Ten kdo by mě podržel v těžkých chvílkách,
když už nevydžela bych to víc dýchat.
Prostě jsi báječný kluk,
a nechci tě ztratit vůbec už.
Konečně jsem tě našla
ale neodhodlám se abych tě sama políbila.
Počkám si zase na tu pravou chvily,
až se zase v tvých očí ty mé ztratí.
Pak budu vědět,že jsi ten,
Kdo mi stojí za tento svět.