Sněhová...

Když pohlédku z okna ven,
vidím jednu barvu jen,
je tam jenom jedinná,
velká bílá peřina,

jak jen studí a též zebe,
spadla náhle ráno z nebe,
mě u srdíčka nic nestudí,
já teplo cítím na své hrudi,

jak krásný pocit v sobě mám,
všechny city tobě dám,
obímáme se uprostřed zimy,
a mě docházejí žertovné rýmy,

a když ukončili sme tu něhu,
na tvář mi spadla vločka sněhu,
no co k tomu mám ještě dodat,
jen asi...chtěla sem se mu cellá oddat