Jít dál není kam

Jsi pro mě připomínkou smrti
Jsi žal nad ztrátou člověka
Jsi lano, lano co mě škrtí
Jsi chladnou nocí, při níž chybí deka
Jsi ocel... mezi mými žebry
Jsi lávou, lávou s mojich plicích
Jsi plodem mé plesnivé setby
Jsi démon, démon při mně spící
Jsi krev, co mi proudí v žilách
Jsi vyhaslá láska, co studí i pálí
Jsi jedem rozpuštěným v slinách
Jsi připomínka chvil, kdy jsme se smáli

Chtěl bych Tě nepotkat
Chtěl bych se vrátit v čase
Chtěl bych zas svoje srdce roztikat
Chtěl bych cítit sílu v hlase
Chtěl bych znovu chodit zpříma
Chtěl bych míti naději
Chtěl bych odstranit pachuť vína
Chtěl bych zemřít raději
Chtěl bych dýchat lehce jako ptáček
Chtěl bych pocítit vůni radosti
Chtěl bych být nespoutaný jak igelitový sáček
Chtěl bych Vás zradit Výsosti

Nemohu, nemohu být šťastný
Nemohu, nemohu a nechci
Nemohu dát na potřeby vlastní
Nemohu opustit místo v kleci
Nemohu se vrátit
Nemohu to vědět
Nemohu zas svou hlavu ztratit
Nemohu tu jen nečinně sedět
Nemohu být s Tebou
Nemohu být bez Tebe
Nemohu pohřbít části, co mě zebou
Nemohu se bez obav podívat na nebe

Ach jak se cítím prázdný
Je mi tak úzko, že je to až slyšet
Kde je to kouzlo, které mi tak schází
Nebo ticho, co mě zklidní spíše
Ach proč se stále trápím
Kdo přisoudil mi smutný život mnicha
Kde je ta žena, ve které se ztratím
Kdy přejde bolest, co u srdce mě píchá