Noc krásných snů

Prázdno, nic, nikde nikdo,
ani ty, jenom já, je tu klidno,
jenom sny, jen moje a zase nic,
chci změnu, nebýt sám, chci něco víc.
Denně sním o tobě a létacích talířích,
večeřích při svíčkách, víkendu v Paříži,
dívat se na měsíc, jen tebe mít rád,
zločincem se stát, tvé srdce ukrást.
Také máš sen, sníš o svém princi,
co bych jen dal za to jím být?
Třeba jím jsem, to opravdu nevím,
ale já se stydím a nemůžu nic říct.
Chtěl bych tvou laskavost, tvé slzy dojetí
přeji si, přeji si, milovat tě navěky,
stále hloupě věřím, že
Amorův šíp tvým srdcem proletí,
nic se však nezmění.

Nádherné objetí, mé tělo zkamení,
tečou mi slzy, děkuji, že žiji,
do mého srdce city její pramení,
nikdy ji nezradím a hltavě piji.
Též ona mě nezradí, budeme se střežit,
teď jsou z nás dva, náš úkol je – přežít.