Věta jménem Miluji tě

„Omlouvám se.“, tuhle větu ty ode mne slyšíš každičký den,
Lituji toho, co jsem ti kdy řekla či udělala.
Miluji tě, a ty to moc dobře víš.
Snad ani nedokážu vyjádřit to,
Co všechno k tobě cítím.
Nejde to.
Já vím, že někdy dost přeháním a beru všechno moc vážně.
Jen chci, abychom byli malou chvilku spolu,
Nic nám nebránilo v našich činech,
A já si tě mohla naplno užít.
Užít si toho,
Že jsme spolu sami,
A nikdo nemá tušení kde.
Přála bych si být tvou vílou,
Kterou miluješ,
A nechceš ji ztratit,
Stejně tak,
Jako já nechci ztratit tebe.
Nedokážu se na tebe jen dívat,
Chci tě hladit, mazlit se s tebou, líbat tě.
Ale to všechno mít nemůžu.
Nedokážu na tebe nemyslet.
Ať se podívám kamkoliv,
Vidím tebe a myslet na tebe musím.
Když pustím hudbu,
Slyším tvůj hlas,
Který mi každý den při loučení říká „Miluji tě“
Odpovídám ti „I já tebe.“
Ale kdybych mohla,
Tohle by byla ta věta,
Kterou bys ode mne slyšel každou hodinu,
Každou minutu i vteřinu.