Uvězněn

Tisíce hektarů, možná i víc,
tisíce slz zdobí ten mech,
smáčí mu tričko, rub i líc,
kde skrývá se jeho dech.

Kapičky krve, slz, tu a tam,
pomalu stékají po jehličí,
když on je tam tak sám,
uvězněn v samotě, co ho ničí.

Uvězněn v slzavém údolí,
kde náruč ho objímá mstivě,
náruč zla, nenávisti? ..To bolí,
hodně moc, přímo děsivě.

Ve vlnách hysterie se pomalu topí,
kdyby aspoň mohl řvát,
copak se tam nakonec utopí?
Nikdo mu nedokáže naději, lásku dát?