Bořící
Bořící
Život se mi řítí mezi prsty,
a já místo abych tuto sílu zkrotil,
ničím za sebou všechny mosty,
které jestě zbyly,
a žádné nové nestavím.
Proběhlo to celé dosti rychle,
já viděl jsem v ní naději,
a pak jsem opět bořit začal,
a dál už se sny ztrácejí.
K čemu pak hledat lásku pravou,
když už teď vím co se stane,
most není mostem, ale lávkou,
a i tu zničím ve chvíli.
Snad brzy všechny chmury zmizí,
a já zas spatřím svítání,
a uvidím to slunce ryzí,
jak pálí moje zoufání.
a já místo abych tuto sílu zkrotil,
ničím za sebou všechny mosty,
které jestě zbyly,
a žádné nové nestavím.
Proběhlo to celé dosti rychle,
já viděl jsem v ní naději,
a pak jsem opět bořit začal,
a dál už se sny ztrácejí.
K čemu pak hledat lásku pravou,
když už teď vím co se stane,
most není mostem, ale lávkou,
a i tu zničím ve chvíli.
Snad brzy všechny chmury zmizí,
a já zas spatřím svítání,
a uvidím to slunce ryzí,
jak pálí moje zoufání.
Komentáře (10)
Komentujících (9)
Doporučit
TiskKomentáře
Zbyňku, tohle se Ti náramně povedlo... velmi skvěle poskladané, lehounce emoční a bolavé, přitem svým způsobem rázné, reálnné a odhodlané v závěru. Zní mi to skutečně upřímně. Dávám Ti ST! Tvá báseň mě zaujala a je pro mě zammyšlenková.
09.05.2010 11:25:00 | NikitaNikaT.