Tajemství

Tajemství

Bílý papír bez řádků
čistý jak z růže květ
nechce říci pohádku
nezná ještě svět

Moje ruka svými verši
panenství jeho krátí
chce napsat kousek života
kousek sebe dát ti

Jeho melodie je známá
snad zdá se ti pořád stejná
v ní ty jsi pořád sama
a mě jen psát tu zbývá

Vždy pár stejných řádek
jen slova se místy mění
mé pero skrývá hádanek
my pořád nebudeme stejní

Čas nejmocnější vládce
časem se i rány hojí
ta má se však neléčí
ta pořád stejně bolí