V krajině líbezných svítání
Po stopách lásky,
tulačka věčná,
já bloudila cizími krajinami
a touha po štěstí
neskutečná
vedla mne slepými pěšinami.
A přitom blízkost
netušená
spát v podvědomí
nedala mi.
Ve snách
tvář Tvoji vídala jsem zvoucí
a sladký hlas
z krajiny milované,
kde vrba se sklání
nad hladinou tmoucí,
šeptal mi vyznání nečekané.
Ach, kolikrát v míjení
duše má sešla z cest,
kroků mých šlépěje
v bloudění měly vést,
než bárka má modravá
přistála u Tvých břehů.
Tam v písčinách jezera
nalezla srdce Tvé
a něhu.
Teď v krajině
líbezných svítání
srdce své
vkládám Ti do dlaní.
Uznej sám,
jak s ním naložíš.
Lásko má,
jen Ty
všechno smíš ...
Přečteno 704x
Tipy 44
Poslední tipující: Špáďa, zelená víla, vodnař, janewe, j.c., René Vulkán, Kars, kouzelníček, Paulín, kroužek, ...
Komentáře (14)
Komentujících (14)