Smutná touha

Když sleduji Tvou krásu,
v níž spatřovala jsem svou spásu,
když sleduji chlad v Tvých očích a smutnou únavu,
sotva do kanálu doplavu..
Čím hůř se cítím, tím hůř vypadám pro Tebe…
Dál dívám se smutně do dáli,
Už mě to ani nezebe –
Jsi můj muž a mě to mrazí,
Začal jsi vedle mne spát,
Čím víc mám Tě ráda,
Tím míň chceš se milovat.

Mé srdce, proč buší splašeně,
když zeptáš se mě, zda Tě miluji,
říká ano, ač vnitřní vztek by řekl ne-
radši Ti srdce daruji…

ten pocit touhy marnivé
a touha dostát slibu –
touha zůstat ve věrnosti, neudělat chybu…

Jsem žena, více vášnivá,
Můj žár patří k těm největším,
Touha je má motivace žít –
Patříce k nejsladším…
Zkoušet stále zas a znovu
Zapalovat plameny –
Cítím však, jak se mi bráníš,
Tak tryskají prameny…
Ty slzy pouze odrážejí
To, jak moc tě toužím mít,
Nikdy bych ti nepřiznala,
Jak mne můžeš zachránit…