krásná

.
dávná jsi
a přesto pořád
pro svůj neklid
nemám slova
ke psaní

ani hudba
nepomáhá
tak jsi křehká
v plném srdci
všech dlouhých
marných
vyznání
jež vyzrazuji
i po staletích
a možná i jednou
pod zemí

krásná hvězda kdysi
noční oblohou
jen prolétla si
a já jí nosím
ve dlaních
loňský
i zítřejší
mokrý sníh
aby jím
domodra
ochladila
jen ten rozum
roztočený
bláznivým
pohledem

ve skráních
se zabělaly
vzpomínky
za jediným
úsměvem
tak dávným
a já už zase
zakouším
nádherně
napořád
uvnitř
jsi
.