Blízkost hnusu
Blízkost hnusu
zíráš do tmy
a usilovně přemejšlíš
kdo z vás s tím vlastně začal
zapíchneš si jehlu do oka
a jak tak přemejšlíš
jestli to byla ta správná strana
chytne tě za tělo a cloumá tebou sem a tam
a ty se nebráníš...
/ó jaké rozmary tvého pokoření
buřičská touha být první kdo podpálí..
na jazyku zase pel neznámých krajin
a tvoje chuť
tak blízko vesmíru
že až skutečná se zdá kůži
ochutnáš tu milost bytí
i výšiny neznáma
nespatřené.../
zrovna v té chvíli
když jak zpustošená jedem
přestala zírat
a co kapka dopadla
začala ostře vidět...
SVINSTVO na mé bradě
na krk se lepí červená břečka
napadá tě že..
strana to byla
očividně správná
Komentáře (3)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
Podle některých vědeckých výzkumů má láska podobný účinky jako perník
nefetuju jehla je jen asociace
07.12.2009 13:27:00 | DIDADA
PS:
Včeličko lákavá, Ty jsi mě zlákala.
Dát si do těla,to co já nesměla.
Natáhnout do Tebe a vrazit do sebe.
Pak chvíli dívat se na nebe.
Včelička píchavá,stopičky nechává.
Mě zas zradil celý svět můj,
možná to byl jen úsudek můj.
Ale Tys lákala mě tuze,
Nevyhla jsem se tý hrůze.
Musela jsem křičet z okna a pak rozbít tu sklenici.
Nakonec bodnout si do těla zasranou vidlici.
Vidlice je mým jedem, s ní ten život lépe svedem.
To fetáků jsou slova, končej s tím, včera zas a znova.
S Tebou já včeličko nikdy neskončím,
svoje úlety přece tak nezničím.
Dneškem jsi mi teprve zachutnala.
Škoda, že dřív jsem Tě nepoznala.
Vrazit si jehlu do těla, já vím asi jsem nikdy neměla.
Skočit do toho plným pádem
a rychle běžet tak za fetáckým stádem.
Prvně já jela v kočáru, co dovezl mě až na čáru.
Čáru sjela jsem lehce, ted už se mi ani spát nechce.
Pak seznámila jsem se,
Včelička Bodavá jmenuje se.
S ní už na víc hodin spát nemůžu,
unavit se, jak jinak si já pomůžu?
Kdo to nepoznal, neví o co kráčí,
co tahle včelička v životě značí.
Když přítel zradí, to myslíš si,
tahle pomoc volá: "Posluš si!"
"Zapíchni si mě do žíli, zachránit se Tě snažili!"
"Jenže neznaj co Tys poznala,
v životě jakou hru si zahrála.
Život vzal Ti tátu Tvýho, dala bys kus srdce svýho!
Objetovala snad i lásku, dala svůj život celý v sázku.
Poznala jsi lásku co drtí Tě, oči, úsměv co svádí Tě.
Žárlivost jsi neznala, ted ji znáš.
Jinou lásku už asi nepoznáš.
Láska ta naději Tvou zabila, dělali z Tebe jen debila!
Jak znova včelku dáš, svůj život už nezvládáš.
At ztratí se v kanále, neschová se v penále!"
Běž v životě bez ní dál, přece jsi svůj život neprohrál!
Otevřela jsem svou dlan, zaplatila tak krutou dan!
Za svou lásku pykám, po nocích tajně vzlykám.
Slzy velké jako hrachy, kdyby to tak byly prachy.
Fety bych si koupila, do svého života tak vstoupila.
Sfetovaná Labanda, jmenuje se má banda.
07.12.2009 00:46:00 | Labanda