Nedotknutelná...

jsi jako růže za sklem snění
tvou vůni smím si představit
prý namlouvám si osamění
jen s tvými rty mám vystačit


studánky očí jako tůně
ponořit dlaně, moci pít
po živé vodě srdce stůně
nenech mne prosím odejít


znám penízky co naděj dává
falešné zlato obloudí
život rád s námi tu hru hrává
a jenom Čas to rozsoudí


tak stojím, v ruce okamžiky
přebírám chvíle ztracené
na rtech už zbyly jenom vzlyky
a tajně doufám...ještě ne !!!