Příběh...

Přišla mi slova,
v první větě,
otevírám jej,a čítám,
byla´s první na světě,
do očí najednou ti říkám.

Chvíle poznávání,
cvhíle lehkého psaní,
pak přišlo setkání,
jako blesk z nenadání.

Dívala ses na mě,
já na tebe,
kroků pár vyšlo,
nemohu být bez tebe,
na první den to vyšlo...

Letmý polibek,
na tvé rty,
ruka se tě tiše dotkla,
ty chvějící se pocity,
ta hodina,rychle utekla.

Ty jela jsi se bavit,
já po cestě přemýšlela,
že chci tě hladit,
tak moc jsem na tebe myslela.

Dveře domu otvírám,
telefon zapípal,
zpětně ti odpověď posílám,
co mi ve větě povídal.

Že vztah mezi námi začal,
štěsťí mě pohltilo,
jakoby čas ustál,
srdce se zastavilo.

Pár dní uběhlo,
já tě opět spatřila,
v hlavě mi proběhlo,
že jsem se zamilovala.

Prvně ležely jsme na dece,
tvé doteky,jak elektrické výboje,
s mým tělem zachvěly,
emoce daly se do boje.

V bezvědomí jsem se řítila,
do tajů vášně,
jako hvězda jsi svítila,
já brala to vážně.

Měsíc utekl jako voda,
city kt obě zesílily,
jako ostří lehce bodá,
nás dvě posílily.

Ruku v ruce chodíme,
krásnými uličkami,
po večerech se milujeme,
po večeři se svíčkami.

A tak čas pluje dál,
jsi pro mě ta jediná,
jako prvě co člověk stál,
beruško milovaná.

Slova nestačí na jazyku,
která by vyjádřily mé cítění,
mít tě stále,ne na chvilku,
to zvláštní zjištění.

Jako opařená vždy stojím,
tvé oči mi něco povídají,
chvílema se bojím,
že andělé tě posílají.

Sliby,věrnost a čistá láska,
nás drží při sobě,
jako duhová páska,
co houpe se na tobě.

Chci být na věky věků,
v záři tvého těla,
přebrodím i řeku,
kdyby jsi to chtěla.

Necháme čas plynout,
on nám cesty ukáže,
naše duše umí splynout,
když znamení se prokáže.

Byla to láska na první pohled,
doufám a věřím v nás,
jako velká krasohled,
máš tak čistý hlas.

Když ho večer poslouchám,
přeju si od zámku klíčky,
ať bránu odemykám,
a těším se na další zítřky.

Děkuji,že nebe tě seslalo,
od té první chvíle,
do kůže se mi dostalo,
a vrátilo mě k síle...