p á r s l ů v e k

Něžná slova slíbat z retů,
sladké věty ochutnávat z jazyků,
v tváři krásné,objevit tolik světů
a jak ledovec tát ze Tvých dotyků.

Ochutnat z ráje ovoce nedostupné,
tak to bych s Tebou lásko chtěl,
dřív než nám ho někdo jiný slupne
a zahradu rajskou spálí na popel.

Vydat se s Tebou v svitu svíčky,
s deseti poutníky na něžná putování
a chvíli schovat se pod Tvými víčky
pak vonět tiše do Tvých skrání.

Po špičkách přicházím tu k Tobě
a květů královnu pokládám na polštář,
at pohladí Tě v každé denní době,
vždyt Ty snad jako ona stejný původ máš.

A snad nastanou zas chvíle asi,
kdy ve zvonivých tonech střetnou se zas číše
kdy pohledy své rozpačité skryjeme pod řasy
a jenom z rukou v dlani budeme sedět jen tak tiše.