Osud na oblázku

Osud na oblázku




Těžko usínáš,
když na lásku vzpomínáš.
Hlavou se ti honí plno myšlenek,
mysl máš plnou domněnek.
Myslíš na ní neustále,
trpět nechceš nadále.
Chceš poznat štěstí,
chceš poznat lásku,
chceš najít osud položený na oblázku.
Osud si najde tebe,
tak jako slunce nebe.
Do kapsy ti skočí,
od teď je tvůj mluvčí.
Nakládat s ním musíš jemně,
čestně a bezbolestně.
Bez tebe nic nesvede,
ale po cestě tě povede.
Sešle ti lásku,
mladou krásku.
Ty štěstí si přitáhneš,
a rukou smůlu odtáhneš.
Lásku poznal jsi,
samotu zabil jsi.