Vzpoura

Než vstoupil jsem do světa
napsali mi na čelo:
Budeš líný popleta
a ne abys brečelo.
Jak amatér poeta,
v němž rýmy to syčelo,
ať útrpně vymetá
jen štěstí co shořelo.

Já řek' jsem si - změním to -
a někam se dohrabu,
vždyť než na mě není to,
abych nebyl ve srabu,

projdu svět napříč a zpět,
dobrý skutek vykonám,
a najdu si lásky květ,
já zbytečně neskonám.

Na ná na na ná na na
...

Hledím vzhůru na hvězdy,
myslím při tom na Tebe,
ač bolí ty odjezdy
už smutek mě nezebe.

Teď pošlu Ti do mraků
tři polibky pod polštář,
život je div zázraků
chci hned vidět Tvoji tvář,
neznám jazyk náznaků
byť jsi jako slabikář,
tak zanechme rozpaků,
pojď sejměme svatozář...

Na ná na na ná na na
...