Vnitřní krvácení

,,Nic Vám není,“ povídal doktor.
,,Ne, to není pravda! Jak jsi tím můžete být tak jist?“

Má vnitřní krvácení - její srdce asi.
Ach ta láska, to aprílové počasí!

,,Všechna vyšetření dopadla v pořádku.“
,,Tak to máte pokažené, strašně mě to bolí!“

Zoufale naříká mezi kuličkami růžence,
to hluboko v ní se bouří turbulence.

,,Přístroje fungují tak, jak mají. Jen si vymýšlíte.“

Zpěněná krev jí protéká mezi žebry,
stéká až na stránky zažloutlé algebry.

Ostrou tužkou rýpe do zaprášené podlahy
a vztekem rozstřihává ty JEHO potahy!

,,Jak tohle vůbec můžete říct?!“

Lovec zkrotlých laní, přesně to je on,
vůbec netušila , ale je to démon!

,,Jste to vůbec doktor?!“
,,No dovolte…!“

Pod větvemi vrb, to jejich poprvé,
to on tehdy byl, od JEJÍ krve!

A teď se s jinou líbá za rohem,
zřejmě jí chtěl říct spánembohem.

,,Tak mi dejte nějaký ty prášky!“
,,To asi nepůjde, když Vám nic není.“

Bývala to vyrovnaná pavoučí žena,
teď ne. Zbyla z ní jen uschlá hromádka sena.

,,Copak to nevidíte, jak trpím?“

Po mascaře už žádné stopy,
slzy tam zanechaly velké potopy.

,,Běžte se z toho vyspat, to Vám pomůže.“

Copak to se jí zdá? To je jen sen?
Probudí se a … zase nádherný den?

Ale … co když ne?