L'amour la morgue
L'amour la morgue
Na železných stolech
ležíme
tak vstaň a choď!
staletími našich dnů...
po pás se brodíme
ve vlastních sračkách
v mdlém světle žárovka praskla
tak zpívej a tanči!
já mám tě rád
vřelou, měl jsem tě radši
rukama hnu a usměji se,
ale tvé oči
nos
vlasy i prsy
už rozpadly se...
je s láskou ámen
promiň, že lhal jsem
tenkrát té slečně
když tvrdil jsem
že spolu budem věčně
ležíme
tak vstaň a choď!
staletími našich dnů...
po pás se brodíme
ve vlastních sračkách
v mdlém světle žárovka praskla
tak zpívej a tanči!
já mám tě rád
vřelou, měl jsem tě radši
rukama hnu a usměji se,
ale tvé oči
nos
vlasy i prsy
už rozpadly se...
je s láskou ámen
promiň, že lhal jsem
tenkrát té slečně
když tvrdil jsem
že spolu budem věčně
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
Nějaké mouchy by se na tom našly. Ale kde ne? A tak tě vítám na Literu a piš, barde, piš!!!
12.12.2009 23:21:00 | René Vulkán
Nic není věčné, žádná láska... snad jen vztah k Múze, ačkoli si je to tak podobné.
12.12.2009 19:25:00 | ziriant