KONEC

Kroky utichly, cit šel spát
a já doufala, že bdí napořád
Soucit a svoboda o slovo se přou
pospolu už daleko nedojdou

Kroky utichly a bolest ještě pláče
smůla proradná píská tak jak skáčeš
Samota náhle zahalí nás
Srdce najednou ztratí hlas.

Nejvíce ublíží vzpomínka na štěstí
budoucnost však štěstí nevěstí
Změnila se na stařenu jež bývala kráskou
Odpusť a sbohem buď, má lásko...