Procházím Tebou

Krok dopředu,
...ách.
Dva dozadu,
...strach.

Ne, nejdu temnou ulicí.
To bych se tolik nebál.
Jdu tvojí tajemnou duší.
Bacha ! Málem jsem spad.

Padal bych vedle tvého srdce,
jenž se značí nekonečnem.
Promarnil bych záchytné bodce,
jelikož bych nepřestal s úžasem.

Tvá osobnost je oslepující.
Jsi jak boží anděl spící.
Tvá osobnost je nedostižná.
Jsi tak čistá, nezkažená.

Bojím se,
... ano.
Učím se,
... zlato!

Chtěl bych Ti rozumět.
Potěšit...
Chtěl bych v tvém srdci uspět.
Nehřešit....

Jsi krásná neznáma.
Ne padesátá ze sta.
Jsi naprosto jedinečná.
Přenádherná slečna.

Já, rádoby básník,
komolím všechna slova.
Ty jsi ten viník,
co mi z výšky máva..

Vím, nesahám Ti ani po kolena,
ale já nejsem člověk, co se vzdává.
Půjdu hrdě a směle dál a dál.
Ty jsi mého života zlatý grál.

Poklad tak nevyčíslitelné hodnoty,
že na Tebe nemají ani pražské klenoty.
Bud prosím od té velké dobroty,
vyleč mě z té svýrající temnoty.

Vše, co pak získám,
ti pak k nohou dám.
MILUJI TĚ, to Ti povídám.
a nikomu Tě nedám !!!