Bojím se milovat

Bojím se milovat, bojím se jen mít ráda,
a přitom na lásku, už mám takový hlad,
bráním se citu a srdce mě bolí,
strach mi ho svírá, tak samo si volí,

stesk mě však nachází kam se tu hnu,
proč jenom nejde to, být tu jen pro jednu,
bojím se zrady a ještě víc ztráty,
další den, další noc, zlomí mi hnáty!

Kam bych teď chodila a proč bych se hnala,
jak bych si teď, jinak s osudem hrála?
Kdybych tam tehdy, já u tebe zůstala,
snad bych teď snáze svůj balanc ustála,
však není proč vzdychat a není co litovat,
jen bez tebe můžu své poslání zosnovat.

Jen ty znáš ten sen a s ním i můj skon,
Však dávno už nevíš, přeci nejsi slon,
až půjdu po cestě, sednu si na kraj,
hlavou mi probleskneš, pak vzpomenu na máj,
zvednu se vykročím, zbitá a špinavá,
proč jenom svět, se pořád tak dívá?

Překročím obrubník, svět náhle ztichne,
tebe snad u srdce, malinko píchne.