Pro Vás

Oblaka jako myšlenky plynou k Vám,
nezbedná oblaka milných dálek
a snad již světem nebudu chodit sám,
mám Vaše srdce; pro mne velký dárek.
Jste můj nový přístav, nová mlýnice,
jsem krajánek a u Vás zazvoním,
ukrojím si z lásky jako z krajíce,
chvilku úsměvem slunce provoním.
Zbásním pro Vás svoji rodnou krajinu,
krajinu svých milostných vzpomínek.
Pohladím Vás jako měkou travinu,
když ve Vašich očích plá ohýnek.
Jsem pec a Vy mé polínko,
kam spěcháš, naše mladá vzpomínko?