Soukromé války

Po letech války,
se domů navracím,
po letech bojů,
rány si hojím,

jak psaní zdálky,
svou adresu neztrácím,
zvuku psacích strojů,
a míru se bojím,

z bitev jen vrásky,
jak památka zbyly,
dětské sny padly,
to hned v první linii,

teď naděje z lásky,
jen jeden sen smyly,
šeříky zvadly,
snad příští boj přežiji,

míru se bojím,
z klidu mám fobii,
za nic nebojovat,
je těžké ještě,

tak potají zbrojím,
a cvičím si partii,
tahů pár malovat,
snad nepadnu příště,

snad s lety bitev,
jsem naději poztrácela,
na mír a na klid,
a na lásku stálou,

však být už mrtva,
bych se teď nevracela,
nezkoušela žít,
byť s nadějí malou,

po letech válek,
zas rovně stát,
držet tě za dlaň,
a usínat s tebou,

snad bych se zalekla,
nemít tak ráda,
výměnou za zbraň,

a boty, jež zebou,
výměnou za smrt,
teď rodinu snad,

výměnou za bodák,
červenou růži,
za vodky hlt,
jen tebe už znát,
já nejsem už voják,
a ani had v kůži.