Cesta lásky

V těch očích slunkem zalitých,
tam občas déšť se prohání,
kde jistota, kde pokání?
kde strach, tam bývá zděšení,
jak najít správné řešení,
jak vymanit se z této zpleti?
jak zastavit čas, který letí,
snad podat srdce na dlani
a probudit v tmě svítaní,
vždyť všestěna je tolik křehká
a cesta bytím není lehká,
však s láskou se to kráčí lépe,
krev proudí v žilách, srdce tepe,
a starost váhu pírka má,
vše nemožné se možným zdá,
a břímě své si musíš nésti,
na konci cesty čeká štěstí...