Rána

RÁNA

Do oken už září
žlutý kotouč smíchu
jak silák se tváří
na obloze v tichu

Zas je ráno, zase práce
nechce se mi rychle vstát
po rozcvičce posnídá se
a na nástup jdeme spát

Probuzení je vytržení ze sna
který tiše nocí plul
probuzení jak rozepnutá vesta
kterou večer nezapnul

Po noci sladké
však večer jsi zas usínal sám
a ráno smutné
probouzíš se nelíbán
Ničí dech tě nezahřál
ničí stín tě neobjal
ničí očka ospalá
na nic se zas neptala

Ničí ústa
Ničí ruce
Ničí láska
Ničí srdce

Jenom „vylez“ na povel
abys chvíli neseděl
vyhul, vstávej, rychle slez
skládej spacák, včera jak dnes

Zas sehnutí pro odkopnuté trepky
a příprava na poklus
jen sedni si u svojí meky
jen si to jednou zkus

Propadneš hanbě v zelené škole
a řvoucí hlavy s kloboukem hrůzy
vrhají na tebe svoje blůz

Gumují, mažou ti z paměti lásku
zelenou barvou zatřou ti svět
a ty se chystáš, trénuješ křídla
pro ten svůj příští svobodný let