vzpomeň si

.
v pradávném přílivu
na prámu času
jen pod víčky
ohrávané

a ty nejsi ve skále
zas prámem zní
jak zabloudil útesem
sám posté

a pod ním
znavené vlny

vzpomeň si
vychází pozvolna
tajnými povzdechy
až nad zakázané
skalní brlení

tvůj útes se tam rozteskní
když pěnu rozetne
na přesnou půli
mezi dva sny

a Pan jim zahraje
flétnovou number one
osamělý čas se zastaví

s jedinou vadou
tvé nahé krásy
na kousek řeči
s kapkou vody
ve skráni

vzpomeň si
vždyť na prámu
ji ochutnává
na půnebí

tak jako kdysi
tvůj snědý
převozník

na půli
cesty
mezi
dni

už navždy
asi sní
.