Stará láska nerezavý

Jako s Popelkou semnou to bylo.
I rozpaky na chvíli něco zkrylo.
Já rozběhla se zatebou.

Ty nic netušící.
Života účinkující.
Sebrala jsem odvahu.
Ikdyž stebou to bylo jako na svahu.
Nebezpečné a krásné.

Když všichni mě varovali.
My přec spolu setrvali.
Jako v pohádce bylo nám spolu.
Láskou padali jsme dolu.
Ruce si mi hřál.
Lásku vyznával dál.

Další nečekané události.
Nepřáli nám lásky dosytosti.
Přesto jsme bojovali.
Věrně se milovali.

Pak přišel ten den.
Já zatratila jsem tě jen.
Tvé tajnosti.
Narostli hojnosti.

Drobila jsem rohlíky do vody.
Labutě ťapkali pod schody.
Místo rohlíků zobali mou lásku.
Kterou jsem drtila do posledního vlásku.

A pak znovu si se oběvil.
Svůj zájem si projevil.
Že láska nerezaví to vím.
Zase znovu stebou spím.

Milování vášnivé.
Jak labutě nevinné.
V lásce naši hlubinné.

Topím se topím v té touze.
Cítit tělo tvé dlouze.
Jenže pak zeptal ses v jednu chvíli.
Kde na tu lásku beru síly.

Hrdlo se mi divně ztáhlo.
Asi s mozkem se to zpřáhlo.
A tak ze mě vypadlo.
pouze malé říkadlo.

Stará láska nerezavý.
Jenže ta moje už zrezivěla...