Ztracená, ale proč?

Další rok uplynul,
však stále v srdci tě mám.
Náš vztah prý zahynul,
štěstí nepřálo nám.

Milovala jsem tě,
však ta slova nemohla jsem říct.
Tím tehdy ztratila jsem -
to, co přála jsem si nejvíc.

Přála bych si vědět,
zda dobře se máš.
Toužila bych slyšet,
jestli ještě vůbec mě znáš.
Jestli na mě myslíš,
jestli ti v noci chybím.
Jsi jako já sama,
vím, řekla jsem, že zmizím.

Nemohla jsem zůstat,
příliš toho bylo.
Mohla jsem jen doufat,
že někde, snad v tvém srdci -
místo pro mne zbylo.

Nevrátím se, nejde to,
přesto, že budeš jedinou.
Nechci ublížit víc,
ty mělas navždy zapomenout...