Můj žalozpěv

Procházím se cestou pod stromy,
jež poznamenal podzim.
Po modré obloze,
která uklidila mraky,
rozpíná se nekonečný oceán bez konce.
Pod podrážkami šustí spadané listí,
a skrze stromy se sluneční třpyt mísí.
Občas je slyšet slavíkův zpěv,
vrať se mi lásko, vrať se mi zpět.

Podzim zažil jsem už tolikrát,
že jsem ho začal mít i rád.
A všechnu tu krásu, kterou objevil jsem,
chtěl bych Ti lásko dát.
Přestaň se zlobit a odhoď svůj hněv,
vrať se mi lásko, vrať se mi zpět.

Můj žalozpěv spadlým listům a stromům přednáším,
už z toho všeho asi magořím.
Mé srdce ztrácí rychlost bujarého oře,
mou duši pohltil černý samet smutku,
Což není proti tomu nějakého léku?
Proč už nemáš pochopení pro mou lásku?
Co stalo se tak hrozného, že Ti nestojím ani za pohled?
Vrať se mi lásko...vrať se ke mě zpět.