Štětec pandořiny skříňky

Kreslíš mi na víčka
Štětcem Leonardovy říše
Pomocí lyry bájných andělů,
Voláš mě do vína fénixovy číše
A dáváš mi z ní pít
Naši spoutanou lásku.

Necháváš mě snít,
Letět na Tvých křídlech
A stavět domečky pro panenky,
Kde rostou růže bez trnů,
Kde křišťálové sedmikrásky
Jsou důkazem zaprášené lásky.

A pandořina skříňka
Je skryta v očích jestřábů,
Aby motýli mohli letět ke hvězdám,
Říct jim, že pohádky žijou
V nás.