Tma

Tma

Tma, začíná tma,
dotýká se budov, věcí, lidí a lásky.

Začíná tma.
Začíná zapomínaní.
Začíná různorodost.
Začíná zklamání.

Jednoho dne je to pryč,
takový kus, takových let.

Jednoho dne je konec,
takové lásky, takové melodie.

Odpustit, zklamat nebo zradit ?
Koho nechat v srdci a koho vypustit?

Řídit se rozumem nebo srdcem,
litovat nebo doufat?

Ach, tak je to složité,
tak je to nepochopitelné.

Začíná konec.
Začíná vzpomínání.
Začíná naděje.
Začíná zklamání.

Rozhodnutí padne s půlnocí,
doufejme, že ve tmě bude světlo.

Že světlo prosvítí tmu,
a prostoupí ho štěstím na všech stranách ať se děje cokoliv.