Kovbojové...

Budem si hrát na kovboje.
Do vlasů zašeptáš jméno moje.
Možná mě budeš mít rád,
možná mě nebudeš znát.

Proč jen jsi takový,
bezcitný, sobecký.
Proč nechceš přiznat si,
že jsme tu jen na chvíli.

Hlavou teď běží mi
snad tisíc vzpomínek,
na krásné chvíle s Tebou.
Pohladím na krku
zavěšený kamínek,
musím zapomenout,
na duši Tvou chladnou.