Blesky lásky

Miluji, když na temném obzoru se blýská,
a v chrámu černých oblaků se čerti žení,
sám nádheru tu se stísněnou duší pozoruji.
Lásko má, ty nevíš, že tolik se mi stýská,
trpím tím, že tvůj přelud tu se mnou není,
a tak k představám kouzelným se uchyluji.

Miluji ty ornamenty co umí jen blesky,
na něco tak úchvatného oslněně hledím,
rád bych byl v kontaktu s tvojí kůží vlahou.
Zbožňuji tě, lásko má, jen s tebou je mi hezky,
vím, že být sám, tím jenom svůj čas marním,
toužím být jen s tebou a hýčkat tě nahou.

Miluji pohled na ztemnělou oblohu,
kde po blesku následuje burácivý hrom,
snad co nevidět se luzný můj sen vyplní.
Bez tebe být už nechci a ani nemohu,
když v mé duši jsi způsobila velký zlom,
a mysl má nenaplněnými iluzemi chatrní.

Miluji, když nebeský oheň ozařuje zemi,
na protější stěnu má postava vrhá stín,
chtěl bych mít jako blesk tu strašlivou sílu.
Smutný, obklopen přírodními běsy všemi,
jediná ty by jsi zahnala ten můj splín,
potřebuji tě, jako ze sna svoji vílu.

Miluji bouřících živlů zběsilý záchvat,
ozonu jehož krajinou pachuť se šíří,
tvých polibků si chci plnými doušky užívat.
Snad poznáš, jakou hloubky citu ti chci dávat,
nyní sladkou představou se moje oči klíží,
v záři blesků bez tebe dnes musím usínat.