Vytracený cit

Malý, ubohý kloučku,
nelze cítit k tobě zášť
s havětí ztrácíš se v hloučku
z lítosti ušitý dávám ti plášť.

Ukrýj se před světem
před svou vlastní tváří
hrál sis moc s životem
teď se v tobě červi páří.

V očích tvých už není lesk
jen krutý závan hniloby
a ve mně není žádný stesk
ani kousek z mé zloby.

Bez páteře jsou tvá záda
jsi jen malý parazit
mé srdce tě nepostrádá
tak to mělo dávno být.