NADĚJE

Okvětní lístek dopadl na chladnou zem
Tam, kde dřív padal sníh, tam růže kvetou jen
Až jasmín provoní to místo tajemné
Pak všechny tužby budou náhle splněné
Procházíš tím krajem zoufale
Nehledáš co nacházíš i když to pravda je
schoulíš své teplo do dlaně
ale světlo v tvých očích zahyne
chytáš se jemné sítě pavučin
kde pavouk snů si spřádá stín
Na tvou hlavu paprsek slunce dopadne
a co je ti blízké je tak strašně vzdálené
Máš pochybnosti o svém nitru
Tak beznadějně hledáš kousek citu
Svět okolo vnímáš pohledem tmy
kde světlo není jsou jenom sny
kolem tebe všechno krásné není
když duše se bouří proti snění
A pak první kapka naděje
na tvou krásu dopadne
S ní pujde se ti snadněji
protože nejdeš sama, ale s nadějí