Drahá Jituš, ale Tobě ta slova nedošla, nedocházejí a jistě nikdá nedondou, pač máš stále důvod, smysl, cit pro psaní, nápadisto, touhu... Tvé dílko se mi velice líbí a proto dávám ST!
16.01.2010 22:33:00 | NikitaNikaT.
Ano můj milý ...
(On) Přicházíš jak záblesk
a já se trápím tím,
co říct,
slova mi schází,
a já se bál vždy frází.
„Jsi můj sen“ – je k smíchu
a „mám tě rád“ je dým,
je nic.
Tak se jen dívám
a vím, že víš, co skrývám.
(ona) Párkrát mlčels, jenže já vím o čem,
máš to v očích psáno, co sis přál.
Párkrát možná, žes tu svou řeč přehnal,
nemyslím, žes pouze krásně lhal,
nepřestávej, mluv dál.
(On) Jen tak stát, jak dosud,
jen tak mlčky stát,
mě nech.
Dívat se nahlas
na dlaň, co ke mně vztáhlas.
(Ona) Já tvůj pohled cítím
a dál se nechci ptát.
Jsem z těch,
jímž šepot frází
jen málo, málo schází
(On) Párkát mlčet, když je s kým a o čem,
(Oba) zná to každý, kdo kdy miloval.
Párkrát povzdech z očí tvých se ozval,
(On) nemyslím, že lhal, že vážně lhal,
nepřestávej, mluv dál.
(Ona) Párkrát mlčet, oči své k tvým zvednout,
(Oba) v éře gest a zvláštních pocitů.
Párkrát doufat, co se stát má jednou
(Ona) Za nocí, co jdou
(On) za úsvitů
(Oba) tajná slůvka slíbám z tvých rtů.
/Fantom opery, Párkrát mlčet, text. Z. Borovec/
16.01.2010 00:06:00 | jita.1965
Nový den přinese opět slova nová,
básník se do skládání pustí znova,
napíše verše, které berou dech,
můzy je přinesly na křídlech...
15.01.2010 07:19:00 | nejsembásník
Kdyby snad básníkům došla slova
to by pak pro básně byla škoda...
Jitulko,moc krásný,ST...
11.01.2010 22:08:00 | Květka Š.
To nejsou kovadliny,
toť tlukot vašich srdcí,
jaž jako ozvěna,
přes hory a úžlabiny,
se stále k vám vrací
St
11.01.2010 21:46:00 | Kars
též došla mi krásou slova
srdce mi tluče
čtu zas a znova
stýskání lásek vzdálených
slza padla do úsměvu
smutků mých
podobných
láskybolně bolavých..
ST
11.01.2010 21:29:00 | Mbonita