Pohádka lásky

Tančila, tančila na bále,
Okouzlila mladého krále.
Král se náhle na ni usmál,
Vítr lehce venku vál.

Král přišel k dívce,
Za svitu svíce.
Přišel k ní a lásku ji vyznal,
Její odpověď vzápětí poznal.

Okouzlená jeho královským majestátem,
Neviděla, že jeho srdce je obaleno blátem.
Protančila s ním celou noc,
Král získal nad její láskou moc.

Ach, lásko,lásko kde jsi byla?
Z jeho srdce jsi odplula,
Odplula si na lodi, která se již nevrátí,
Jeho láska k dívce se pomalu krátí.

Dívka s naivní pýchou,
Králi leží u nohou.
Krále již dávno nudí,
Ráno se stejně u jiné vzbudí.

Dívka o ničem neví, dál sní svůj sen,
Ach, lásko, lásko do jejího srdce jsi zapustila silný kořen.
Král hledá další kořist lovnou,
Kořist bez strachu a bázně, kořist pro něj levnou.

Dívky mu padají samy do lože,
On jim však do srdce píchá nože.
Dívka se jednou dozvěděla o králově zradě,
Seděla tiše pod jabloní na zahradě.

Ach, lásko, lásko kam jsi odešla?
Proč jsi do jejího srdce vůbec vešla?
Ach, lásko, lásko proč ta pohádka nemůže dobře skončit?
Král si opět užívá, šel na další bál tančit.

Šel další dívce lhát,
Šel si s další dívkou pouze hrát.
Ach, lásko, lásko kde jsi zanechala svůj půvab?
Stal se z tebe jen ošklivý, malý šváb.

Ach, lásko, lásko dívka ti již nevěří,
I když klepeš u jejich dveří,
Neotočí už hlavou, protože tvá pohádka pro ni již není,
Z naivní dívky se v mladou ženu mění....