Čekám

Srdce rve se přes hrudník,
tou bolestí smutku.
Jako splašený budík,
při dobrém skutku.

Kapka deště padá,
přes okenní rám.
Víno kapky hledá,
venku zapadlý krám.

Na posteli usínám,
tvé vlasy mě ještě hladí,
Ten čas tak proklínám,
tvá vůně kolem mě svádí.

Naliji si sklenku vody,
na tvou fotku se zadívám,
co svedlo nás dohromady,
na to tiše vzpomínám.

Proč mě nehladíš,
Proč nejsi u mě.
Proč mě tu nevidíš,
Proč tu nejsi pro mě.

Chodím tam a zpátky,
sklenici odkládám,
v hlavě naše hrátky,
v mysli přehrávám.

Papír a tužka přítel můj,
na povrch derou se verše.
Tak jen na chvíli stůj,
a hraj si s kapkou deště.

Srdíčko na pospas Amora,
šípy střílí potají,
Jsi tak moc nádherná,
když se mé oči zeptají.

Na postel se vracím,
pár řádků napsáno,
ten čas možná krátím,
když na růžích máš ustláno.

Proč se mě nedotýkáš,
Proč nespinkáš se mnou,
Proč vteřiny počítáš,
Proč někam mi tě vedou.

Čekám tu k zbláznění,
až se mi zase vrátíš.
Žiješ teď ve snění,
když listy obracíš…

Až ráno z postele vstanu,
tebe zas uvidím.
Tu svojí sladkou dámu,
další den už já ji probudím…