Láska

V pokoji, kde svíčka plane,
v okně, kde se třpytí nebe
hrají si dvě myšlenky,
přou se jak dvě hraběnky.
O korunku zdobenou,
na dně zlata ztracenou,
v tom zlatě skví se cit,
co každý chtěl by mít.
Na povrchu štěstí mlčí,
Láska za něj tiše křičí.
Doufá, plane, stále věří
jako svíčka, co tu stále hoří.