Když zavře slunce svoje víčka

Když zavře slunce svoje víčka,
a tma nás sametem svým hýčká,
já pohladím ti něžně tváře,
pokoj plní hvězdná záře.

Naše dlaně usínají spolu,
cítím tvůj dech klidný,
miluji tě jak jen mohu,
tak buď ke mne trochu vlídný.

Já zašeptám ti do spánků,
že noc je ještě před námi,
tak zodpověz tu hádanku,
ať dál už nás nic netrápí.

Toužím jenom po tvém objetí,
je hřejivé a laskavé,
teď neskrývám už dojetí,
přemýšlím kdy se setkáme.

S tebou je každá noc výjimečná,
nestačí mi prožít jen jednou,
doufám, že tohle nejsou slova zbytečná,
tak neblázni a usínej se mnou.