Vrať se mi lásko

Životem proplouvám
většinou sama,
jak ta loďka co támhle pluje
někam do neznáma.

Sama víš jak vypadá
květ co jentak z růže padá
světem si proplouvá
a nikdo si ho nevšímá.

Jediný kdo na něj narazí
je vítr co ho pohání
daleko a stále, i když ho převrací
pohání ho pořád dál.

Život nám krásné chvíle nevrací
někdy je ve zlé mění
čas někdy lásku rozvrací
pro mě ale jiná není.

Chvíle zázraků
s Tebou strávených
teď však bez náznaku
se toho tolik mění.

Čekám na svůj vítr
co jiným lístkům pomáhá létat
chci zpět svůj kvítek
díky nemuž mohla jsem vzkvétat.

Prosím vrať se mi má lásko
zpět do mého náručí
že to bude dokonalé
nám nikdo nezaručí.