malé noční zamyšlení

Ráno padnout únavou,
večer je slz záplavou.
Den obětuji vzpomínání,
podvečer zase naříkání.

Takhle žít se nedá.
Žaludek se mi zvedá,
když přemýšlím co bude.
Kde jsi můj osude?

Krčíš se někde v koutě,
smutkem stále cpou tě.
Ukaž, že jsi přejeden,
daruj mi s ní jeden den.