Hledání

Bloudím městem a hledám lásky štěstí,
snad lesklá pavučinka v parku mi ho věstí,
prý hluboko v pichlavém křoví, ve tmavém koutku,
nachází se k cestě do nebe první ze schodků,
pavouček tam nosí některým štěstíčko,
snad i mně ho přinese, aspoň maličko.

Chodím křížem krážem a stále hledám tebe,
tebe, jež oči máš jasné - jako samo nebe,
tebe, jež lásku, štěstí a radost rozdáváš,
tebe, jež slovíčka něžná mi do ouška pošeptáš,
tebe, jež evangelium porozumění pro mě kážeš,
tebe, jež svojí láskou moje srdíčko svážeš.

Nikde v ulicích se nepovaluje na zemi láska,
láska, co se s ní nikdy neprohrává sázka,
láska, co do posledního dechu se rozdává,
láska, co za ničím obrovským nezaostává,
láska, co citlivou duši konejší a hladí,
taková láska, co mají všichni tak rádi.

Toulám se odnikud nikam a pořád tě hledám,
našel jsem tě dávno, přesto tě pořád nemám,
náš vztah by mohl být hluboký jako moře,
místo toho mám ve svém srdci bolest i hoře,
žalem nenaplněné touhy můj život prolínáš,
nevšimla sis, že zbožňuji tě, lásko, vzpomínáš?

Všude kolem dokola tě pořád lásko hledám,
až najdu tě, nikomu tě ani za nic nedám,
a i kdyby se celý svět již z lásky vyprodal,
ze země bych tě krvavýma rukama vykopal,
potom na tobě již nesmí ulpět žádná vada,
a nedopustím, aby s tebou mě potkala zrada.