Okradl ji

Vzal si něco s sebou, vzal si z ní velký kus a nevrátil..
Utekl a za rohem se vysmál. Proč?
Byla tady pro něj, on pro ni ne. Proč na to nepřišla?
Jak hloupá je a zůstává, jak křehká je a uvadá...

Chce, aby svět se zastavil, ať nevidí ostatní žít, jakoby nic...
Chtěla by toho teď tak strašně moc, ale... přitom...
Nevolá na pomoc...

Prázdno a beznaděj hloupého ničeho, co dalo šanci další a další a doplatilo na to...

Teď by se mohla jen smát, své hlouposti, ale nejde to..
Síla smutku, sráží ji na kolena...
bolest a touha zůstává...

Žít dál je nepředstavitelný čin, avšak vše jednou přebolí, snad bude za čas líp.. Chtěla by to zaspat a probudit se do jiného světa, kde nebude nikdo, kdo jí tak pohrdá...