Ty naše dny

/Ty jsi lechtivá?/
Spíše chtivá pomyslím si.
/Ne, jo. Nech tohooo!/

Objímá mě tak něžně, jak to umí jenom on.
(Né on!)
Těsně za mnou.
Chytne mé ruce do svých
usmívám se na něj.
Srdce mi bije jako splašené..
trochu zmatené


/Jak se máš?/
ptám se
/Dobře/
Hledí mi do očí
/A ty?/
/A jo fajn..:)/
i děti tyhle otázky znaj

/Já když to tak vidím, mám hlad/
/Maso jo?/ zubím se
Já taky
Něžně se dotknu pusou jeho tváře
a předstírám, že ho kousnu.
Směje se
Lehký rozpaky.
...
Je tak nádherný.